Eva

       ...Zašumí v horách lesy
        a v slunci stébla trav
        a řeky u podlesí
        oblečou zlatý háv.

Březen. Guliverovy cesty. Láska

 V bílé tvé ruce bílá hvězda;

zem čistá, o jaké se nezdá

i v nejčistších snech smrtelnému.

(Jako malá hledávala mezi labyrinty z jabloní poklady a usínala u jejich kořenů. Taky chytala světlušky - to ostatně dělá dodnes.)

...Železo se nekulo, nekácely stromy,

                                         mladé byly lesy - pod hvězdnými dómy...

                                  Dans mon cœur a commencé à éveiller l'amour

Tak bych se chtěl já jedenkrát,

 za noci, když zní chvíle slastí,

 k pokladům tvého ženství vkrásti,

 bez hluku, podle jako had,

 abych ti ztrestal jaré tělo, 

šetřený prs ti rozdrásal

 a v žasnoucí klín se ti vssál,

 až by ti maso zkrvavělo,

 a pak - ó slasti temných chvil! -

 tě těmi rty, mně neznámými, 

však hezčími a lesklejšími, 

svým jedem, sestro, napojil!
¨

 Ne každé zlato třpytívá se,

ne každý, kdo bloudí, je ztracený.
Stáří, když silné je, neohýbá se,

mráz nespálí hluboké kořeny.

Autorem všech fotek jsem já, mí bratři, má čarodějná sestra, mademoiselle Andrea Matysová a Míša. Ze srdce děkuji <3